Převzít odpovědnost za svou spokojenost: jediná, kterou máš

Převzít odpovědnost za svou spokojenost znamená přijmout, že to, jestli jsi šťastná, nezáleží hlavně na partnerovi, šéfovi ani okolnostech, ale na tvých rozhodnutích. Přestaneš čekat, až tě někdo udělá spokojenou, pojmenuješ, co chceš, pustíš potřebu mít vše pod kontrolou a každý den uděláš jedno rozhodnutí pro sebe.

Jediná odpovědnost, kterou v životě opravdu máš, je za svou vlastní spokojenost. Zní to tvrdě? Možná. Ale je v tom obrovská úleva. Protože to, co rozhodneš ty, máš taky ve své moci změnit.

Když jsi nešťastná, na nějaké rovině sis nespokojenost vybrala. Setrváním. Mlčením. Čekáním. A přesně tak se můžeš rozhodnout i pro to být šťastná.

Co znamená převzít odpovědnost za svou spokojenost?

Znamená to přestat čekat, až tě někdo udělá šťastnou. Dokud čekáš na partnera, na lepší práci nebo na „až bude líp“, jsi v roli oběti. Role oběti je vnitřní vzorec, kdy odpovědnost za svůj život automaticky předáváš ven: na druhé, na okolnosti, na osud. Jak ji poznáš podle vět, které si říkáš, rozebírám v článku role oběti: jak ji poznáš a jak z ní ven.

Převzít odpovědnost neznamená, že za všechno můžeš ty. Znamená to, že ty rozhoduješ, co s tím uděláš.

Proč je strach jen převlečená potřeba mít vše pod kontrolou?

Strach se objevuje přesně tam, kde se snažíš pevně udržet něco, co se udržet nedá. Vztah, výsledek, názor druhých, budoucnost. Čím víc chceš mít kontrolu, tím víc se bojíš, že ti něco vyklouzne.

Jakmile sevření povolíš a dovolíš věcem, lidem a situacím odejít, strachu dojde palivo. Spokojenost nebydlí v křečovité kontrole. Bydlí v důvěře, že to uneseš.

Tenhle odstavec si klidně přečti dvakrát. Většina trápení, které řešíme, je ve skutečnosti strach, který se převlékl za „starost“, „zodpovědnost“ nebo „musím to pohlídat“.

Proč je pohodlnější se vymlouvat?

Buďme upřímné: vymlouvat se je pohodlné. Vždyť ty za to přece nemůžeš! Za nešťastný vztah může on, za nudnou práci šéf, za prázdný účet doba, za špatnou náladu počasí. Když za to může někdo jiný, nemusíš nic dělat. Můžeš jen čekat a naříkat.

Spokojenost pohodlná není. Aspoň ne na začátku. Stojí tě rozhodnutí, postavení se, někdy i konflikt. Ale zatímco výmluvy tě nechají přesně tam, kde jsi, spokojenost tě dovede tam, kam toužíš. Výmluva je úleva na pět minut. Odpovědnost je úleva na celý život. Nejčastější výmluvy, které nás drží na místě, najdeš v článku proč nejsem šťastný.

Co mě dělá šťastnou? 5 otázek pro upřímnost

Než převezmeš odpovědnost za svoji spokojenost, musíš vědět, co pro tebe spokojenost je. Buď k sobě upřímná. Fakt upřímná, ne ta verze pro Instagram:

• Co tě dělá šťastnou? Konkrétně. Ne „kdyby bylo líp“, ale co.
• Jsi ve svém životě teď, dnes, šťastná?
• Co bys nejradši poslala do… zadele?
• Co ti bere energii a táhneš to s sebou jen ze setrvačnosti?
• Co tě omezuje a komu za to dáváš vinu?

Když si odpovíš naplno, většinou se ukáže, že odpovědi znáš dávno. Jen je nechceš slyšet, protože by tě zavázaly k akci.

Jak převzít odpovědnost za svou spokojenost: 5 kroků

1. Přiznej si, že nespokojenost nezpůsobil osud. Na nějaké rovině sis ji vybrala. To není výčitka, to je tvoje moc. Co sis vybrala, můžeš vybrat znovu.
2. Pojmenuj konkrétně, co tě dělá šťastnou. Mlhavé „chci být spokojená“ ti nepomůže. Napiš si tři konkrétní věci, po kterých opravdu toužíš. Cíl, který nevidíš, netrefíš.
3. Pusť potřebu mít vše pod kontrolou. Vyber jednu věc, kterou křečovitě držíš, a vědomě ji povol. Uvidíš, že svět se nezboří.
4. Nech odejít to, co ti bere energii. Někdy je nejlaskavější věc nechat věci, lidi a situace odejít. Není to selhání, je to úklid. Že myslet na sebe není sobectví, píšu v článku jak začít myslet na sebe.
5. Každý den udělej jedno rozhodnutí pro sebe. Ne revoluci. Jedno malé rozhodnutí denně, které je pro tvoji spokojenost, ne proti ní. Tak se buduje nový postoj. Krok za krokem ho rozepisuje návod jak si přestat hrát na oběť.

Jak konečně říct „a dost“?

Chápu, že říct si „a dost“ je náročné. Skoncovat s tím, co tě tíží, a začít žít život, po kterém toužíš, vyžaduje odvahu, ne dokonalost. Stačí jeden krok. Pak druhý. Spokojenost se neděje jednoho rána. Skládá se z malých rozhodnutí, kterými si den za dnem volíš sebe. Víc o tom, proč se spokojenost nepeče najednou, najdeš v článku životní spokojenost.

Časté otázky o odpovědnosti za vlastní spokojenost

Není sobecké starat se hlavně o svou spokojenost?

Není. Spokojená žena dává okolí víc než vyčerpaná mučednice, která se obětuje a pak má všem za zlé. Naplnit sebe je podmínka, abys měla z čeho dávat.

Znamená to, že si za všechno můžu sama?

Ne. Neovlivníš všechno, co se ti stane. Ale vždycky rozhoduješ, jak na to odpovíš a co uděláš dál. V tom je tvoje odpovědnost.

Jak souvisí spokojenost s rolí oběti?

Přímo. Dokud čekáš, že tě udělá šťastnou někdo zvenku, jsi v roli oběti. Převzetí odpovědnosti je krok, kterým z ní vystoupíš.

Jak dlouho trvá naučit se být šťastná?

Není to cíl, ke kterému dojdeš a zůstaneš. Je to každodenní rozhodnutí. Nový postoj se usazuje měsíce, ale úleva z každého rozhodnutí pro sebe přijde hned.

Přestaň čekat, až tě někdo udělá šťastnou

Jestli cítíš, že je čas vzít spokojenost do vlastních rukou, nemusíš na to být sama. V programu Tvé zářivé já přestaneš na sobě donekonečna pracovat. Naučíš se říct nahlas, co chceš, a stát si za tím. Tvoje cesta, tvoje pravidla, tvoje síla.

Autorka: Jana Popelka, mentorka a terapeutka, autorka metody lemrologie. Provází ženy z role oběti k odpovědnosti za vlastní život.