Povinná technika pro každého migrénika: zpracuj ten strach

Povinná technika pro každého migrénika je práce se strachem: v klidu najít strach, který pod migrénou sedí, pojmenovat ho, najít ho v těle a dovolit si ho cítit. Stres je nejčastěji uváděný spouštěč migrény. Technika nenahrazuje léčbu, je to můj psychosomatický pohled a zkušenost. Organické příčiny si vždycky nejdřív nech vyloučit u lékaře.

Deset let mi migréna otravovala život. Osmnáct let ji nemám. A když se ohlížím za tím, co rozhodlo, nebyl to žádný zázračný prášek ani tajná bylinka. Byla to právě tahle práce se strachem.

Hned na začátku to nejdůležitější: nejsem lékařka. Tohle je moje zkušenost a můj pohled, ne diagnóza ani léčba. Když tě bolí hlava často, silně nebo jinak než obvykle, patří na řadu lékař.

Jak souvisí migréna se stresem a strachem?

Lékař Leslie Kelman z Headache Center of Atlanta se ptal 1 207 pacientů s migrénou, co jim spouští záchvaty. Spouštěče uvedlo 75,9 % z nich. Nejčastějším byl stres (79,7 %), u žen pak hormony (65,1 %), vynechané jídlo a počasí.

Stres je pro mě slovo, pod kterým se schovává spousta věcí. A když se podíváš pod povrch, často najdeš strach. Někdy je vidět na první pohled: strach z budoucnosti, z toho, že to nezvládneš, z toho, co řeknou ostatní. Jindy je schovaný hluboko a tváříš se, že ho nemáš.

Tělo ale ví. Když roky držíš napětí, držíš svaly, držíš dech a držíš hlavně sebe „pod kontrolou“, to napětí někam musí. A z mé zkušenosti si u migréniků často najde cestu nahoru, do hlavy.

Proto nestačí jen tišit bolest. Tlumení záchvatu je důležité a má svoje místo, o akutní úlevě píšu v článku rychlá pomoc při migréně. Ale jestli chceš jít ke kořeni, musíš dolů.

Jak na techniku se strachem krok za krokem?

Vyhraď si dvacet minut, kdy tě nikdo nebude rušit. Žádný telefon, žádné děti, žádné „já jen rychle“. Tahle práce potřebuje klid.

1. Zklidni se a dýchej. Sedni si pohodlně, zavři oči a několik minut jen dýchej. Nádech nosem, dlouhý výdech pusou. Nesnaž se nic řešit, jen zpomal. Tělo se musí cítit dost bezpečně na to, aby strach pustilo na povrch.
2. Polož si tři otázky. Pomalu, jako bys mluvila s kamarádkou: „Čeho se právě teď v životě bojím? Co se snažím zvládnout silou? Kde pořád tlačím na sebe?“ Neanalyzuj. Jen poslouchej, co se ozve.
3. Zapiš první odpověď, i když ti přijde nelogická. První věc, která vyplave, třeba „bojím se, že nikdy nebudu dost dobrá“ nebo „bojím se nechat to plavat“, bývá ta pravá. Nemudruj nad ní, zapiš ji.
4. Najdi strach v těle. Zeptej se: „Kde tenhle strach cítím?“ Sevřený žaludek, ztuhlá ramena, knedlík v krku, tlak ve spáncích. Strach není jen myšlenka, je to fyzický pocit. Polož si na to místo ruku.
5. Dovol si ho cítit, bez snahy ho zahnat. Tady většina lidí utíká. Rozptýlí se, zaměstná se, zracionalizuje to. Tentokrát to neudělej. Jen tam s tím pocitem buď a dýchej do toho místa. Řekni si: „Vidím tě. Jsi tady. To je v pořádku.“
6. Promluv k tomu strachu. Zní to zvláštně, ale funguje to. Strach v tobě kdysi něco chránil, malou holčičku, která se bála, že nebude milovaná nebo že zklame. Poděkuj mu: „Děkuju, že jsi mě hlídal. Ale už jsem dospělá a zvládnu to. Můžeš se uvolnit.“
7. Vydýchej a pusť. Ještě párkrát se zhluboka nadechni a s výdechem si představ, jak napětí z těla odchází. Nemusíš nic vyřešit nadobro. Stačí, že jsi strach uviděla, pojmenovala a dovolila si ho cítit.

Proč to není jednorázový trik?

Budu k tobě upřímná, do růžového papíru to nebalím: tohle není kouzlo na jeden večer. Strach, který v sobě nosíš roky, se nerozpustí za dvacet minut. Techniku dělej opakovaně. Pokaždé se dostaneš o vrstvu hlouběji.

Pozor na past, do které migrénici padají nejčastěji: vzdají to, sotva přijde první nepříjemná emoce nebo další záchvat. O téhle a dalších chybách píšu v článku 5 nejčastějších chyb migréniků.

Strach pod migrénou se navíc často pojí s rolí oběti, s pocitem, že za to můžou druzí a já jsem bezmocná. To rozebírám v článku psychosomatika migrény. A jestli ti hlavou běží „já to mám po mámě, nedá se nic dělat“, mrkni na článek je migréna dědičná?

Co dělat, když se migréna vrací?

Všimni si, kdy přichází. Často to není v nejhorším zmatku, ale ve chvíli, kdy povolíš, nebo naopak když se ti začne dařit a ozve se strach, že to nevydrží. Tahle technika je první a podle mě nejdůležitější krok. Ale je to krok. Celá cesta od „já jsem prostě migrénik“ k životu bez bolesti hlavy je delší a u každého trochu jiná.

Život bez migrén je neskutečně fajn. Deset let jsem ji měla. Osmnáct let ji nemám. A vím, že to jde i u tebe.

Časté otázky o migréně a strachu

Jak poznám, jaký strach se za mojí migrénou skrývá?

V klidu se sebe zeptej: „Čeho se teď bojím? Co se snažím zvládnout silou? Kde tlačím na sebe?“ Zapiš první odpověď, i když se zdá nelogická.

Jak často mám techniku dělat?

Opakovaně, ideálně v klidných dnech. Každé opakování tě dostane o vrstvu hlouběji a dá tělu signál, že už nemusí napětí držet.

Pomůže technika i během akutního záchvatu?

Při záchvatu je tělo zahlcené bolestí. Sáhni nejdřív po rychlé úlevě a léčbě, kterou ti doporučil lékař, a techniku si nech na chvíli, kdy je ti líp.

Nahradí tahle technika léky?

Ne. Je to doplněk, práce s příčinou z psychosomatického pohledu. O léčbě migrény rozhoduje lékař.

Nechceš na to být sama?

Jestli cítíš, že strach pod migrénou sama neuneseš a chceš, aby tě tím někdo provedl, podívej se na program Sbohem, migréno. Na úvodním hovoru zjistíme, jestli ti metoda sedí, a když ano, jdeme na to spolu. Když se zasekneš, jsem ti na telefonu.

Zdroje

• Kelman, L.: The triggers or precipitants of the acute migraine attack. Cephalalgia, 2007. doi.org/10.1111/j.1468-2982.2007.01303.x

Autorka: Jana Popelka, mentorka a terapeutka, autorka metody lemrologie. Deset let měla migrénu a osmnáct let ji nemá.