Pocit „nejsem dost dobrá“: odkud pramení a jak ho zrušit

Pocit „nejsem dost dobrá“ je naučené přesvědčení, že na tom, jaká jsi, je něco špatně a přijetí si musíš teprve zasloužit. Nejčastěji vzniká v dětství z podmíněné lásky, srovnávání a kritiky. Není to pravda o tobě, je to vzorec. Zmírní ho oddělení hodnoty od výkonu, konec srovnávání a splněné sliby sobě.

Jak by se tvůj život změnil, kdyby sis uvědomila, že si zasloužíš úspěch, spokojenost a štěstí? Že můžeš dosáhnout všeho, čeho se dotkneš?

Myslíš si, že to není tak snadné? A já ti řeknu, že ono to jednoduché je. Ne lehké, ale jednoduché. Jde o jednu jedinou věc: zaměřit se na sebe a na své potřeby. Přestat čekat, až ti někdo dovolí být dost dobrá. Tu povolenku totiž nemá nikdo jiný než ty.

Co je pocit „nejsem dost dobrá“?

Je to trvalé vnitřní přesvědčení, že druzí jsou chytřejší, hezčí, schopnější a hodnotnější a ty se mezi ně jen tak tak vejdeš. Funguje to nezávisle na realitě. Můžeš mít diplomy, úspěchy a lidi, co tě milují… a stejně uvnitř slyšíš ten tichý hlas: „To nestačí. Ty na to nemáš. Dřív nebo později poznají, že jsi podvod.“

Tomu hlasu říkám lemra. Lemra je vnitřní sabotér, naučená část tebe, která se tváří jako pravda, ale je to jen starý program. A to nejdůležitější: ten pocit není diagnóza tvojí hodnoty. Je to porucha vidění. Tvoje hodnota tu celou dobu je, ty ses jen naučila dívat se na ni přes špinavé sklo. Odborně jde o narušenou sebehodnotu a od ní se odvíjí všechno ostatní.

Odkud pocit „nejsem dost dobrá“ pramení?

Žádné miminko neleží v postýlce a netrápí se, že není dost dobré. To se přidá až později. A skoro vždycky to má kořeny v dětství. Tři nejčastější zdroje:

• Podmíněná láska. Pozornost a pochvalu jsi dostávala, jen když jsi byla hodná, poslušná nebo měla samé jedničky. Naučila ses zákeřnou rovnici: láska rovná se zásluha. A tak celý dospělý život lítáš a sloužíš, protože věříš, že kdybys přestala s výkonem, přestane i láska.
• Srovnávání. „Podívej se na sestřenici, ta to umí.“ Každé takové srovnání nahrálo do hlavy vzkaz: takhle, jaká jsi, nestačíš. Dospělá žena pak srovnává dál, jen to za ni dělá vnitřní hlas. U každého příspěvku na Instagramu.
• Kritika a nálepky. „Jsi nešika.“ „Z tebe nikdy nic nebude.“ Dítě nemá filtr. Bere to jako fakt o sobě, ne jako názor unaveného dospělého.

Co říká výzkum o podmíněné lásce?

Psychologové Avi Assor, Guy Roth a Edward Deci zkoumali, co s dětmi dělá, když jim rodiče dávají najevo lásku podle toho, jak se chovají. Vysokoškoláci, kteří takovou podmíněnou lásku u rodičů vnímali, měli víc kolísavé sebevědomí, víc vnitřního nutkání „musím“ a víc zášti vůči rodičům. Děti se sice častěji chovaly tak, jak rodiče chtěli, ale za cenu velkých emočních nákladů. A matky, které to zažily, měly sklon to pak předávat dál.

Když si tohle uvědomíš, dojde ti zásadní věc: ten pocit není tvoje pravda. Je to ozvěna cizích hlasů. Nejde o to obviňovat rodiče, proč to nikam nevede, píšu v článku za moje problémy můžou rodiče? Jde o to vzít si svou hodnotu zpátky.

Jak se zbavit pocitu „nejsem dost dobrá“: 3 techniky

Fungují, ale jen když je děláš, ne když je čteš.

1. Odděl svou hodnotu od výkonu

Vezmi papír a napiš dvě věci, na které jsi v životě hrdá. A teď se zeptej: ztratila bys svou hodnotu, kdyby tyhle úspěchy zmizely? Ne. Protože na nich nestojí. Výkon je to, co děláš. Hodnota je to, co jsi. Pokaždé, když lemru přistihneš, jak ti počítá hodnotu z výsledků, řekni nahlas: „Mám cenu, i když zrovna nic nedokazuju.“ Zní to hloupě. Funguje to.

2. Přestaň se srovnávat

Vždycky najdeš někoho lepšího, takže tahle hra je nevyhratelná už z principu. Srovnávej se jen sama se sebou: jsem dnes o krok dál než včera? Konkrétně: na týden vyřaď účty, po kterých se cítíš jako nula. Ne navždy, jen na zkoušku. Uvidíš, o kolik tišší ten hlas bude.

3. Postav sebe na první místo a plň si sliby

Vychovali nás, že myslet na sebe je sobectví. Není. Dej si malý slib sama sobě a splň ho. Pak další. Každý splněný slib je důkaz: „Na mně záleží. Mně se dá věřit.“ Z takových důkazů se skládá nová sebehodnota. Tahle neschopnost dát sebe na první místo bývá jádrem syndromu hodné holky. Další praktické kroky najdeš v článku jak zvýšit sebevědomí.

Proč to neodkládat na později?

Cítíš, že je čas dát sebe na první místo a z vystrašené holčičky, která říká ano, i když touží říct ne, se stát ženou, která zná svou sílu? Tak to neodkládej.

Začni si všímat svých potřeb. Začni si plnit sliby. Začni mluvit sama se sebou jako s někým, koho máš ráda. Ne jako s někým, koho musíš pořád opravovat.

Ten pocit není konečná stanice. Je to stará nahrávka. A ty máš prst na tlačítku stop.

Časté otázky o pocitu „nejsem dost dobrá“

Je normální mít pocit, že nejsem dost dobrá?

Je to časté, hlavně u žen vychovaných k tomu, aby byly hodné a nevyčnívaly. Časté ale neznamená pravdivé. Je to naučený vzorec a dá se s ním pracovat.

Odkud pramení pocit „nejsem dost dobrá“?

Nejčastěji z dětství: z podmíněné lásky, srovnávání s ostatními a kritiky nebo nálepek. Dítě si odnese rovnici, že lásku si musí zasloužit výkonem, a žije ji dál.

Souvisí to s nízkým sebevědomím?

Ano. Pocit nedostatečnosti je narušená sebehodnota a na ní sebevědomí stojí. Když uvnitř věříš, že nemáš cenu, sebevědomí nemá na čem růst.

Jak dlouho trvá se toho pocitu zbavit?

Není to vypínač. První rozdíl ucítíš, když začneš plnit malé sliby sobě. Nové nastavení se buduje měsíce, ne dny.

Kde s tím začít

Jestli už máš dost toho, jak ti ten pocit potichu krade život, a toužíš po hlubší proměně z vystrašené holčičky v ženu, která stojí ve své síle, podívej se na program Zářivé já.

Zdroje

• Assor, A., Roth, G., Deci, E. L.: The emotional costs of parents‘ conditional regard: A self-determination theory analysis. Journal of Personality, 2004. doi.org/10.1111/j.0022-3506.2004.00256.x

Autorka: Jana Popelka, mentorka a terapeutka, autorka metody lemrologie. S ženami pracuje na sebehodnotě a sebevědomí.