Čištění minulých životů je jen pohodlný útěk. Píšu to jako čarodějka

Čištění minulých životů, čaker ani kyvadlo za tebe život nezmění. Energie ti můžou pomoct zklidnit hlavu a nabrat sílu, ale konkrétní krok v realitě za tebe neudělají. Když si pod „prací na sobě“ roky odškrtáváš jen rituály, můžeš po pěti letech stát na stejném místě. Psychologie tomu říká duchovní obcházení.

Píšu to z pozice ženy, která s energiemi umí pracovat. Ne jako skeptik, co nikdy nezapálil svíčku. Jsem čarodějka a dvacet let čistím prostory i lidi. Právě proto vím, kde to funguje a kde je to jen luxusně zabalený útěk před sebou samou.

Proč čištění minulých životů nezmění tvůj život?

Protože problém neřeší tam, kde je. Řeší ho tam, kde to nebolí. Když se do rituálu schováš, máš pocit, že něco děláš. Ale v realitě se nepohne nic.

Nedávno mi volala jedna účastnice mého programu. A mezi řečí řekla větu, po které jsem se musela nadechnout:

„Pět let jsem strávila v jedné ezo skupině čištěním minulých životů. Myslela jsem, že tohle už mám všechno zpracované, že se mě to netýká. A teď zjišťuju, že tady a teď, v reálném životě, mám pořád ten samý problém.“

A já jsem si u toho vzpomněla na sebe.

Jak vypadá duchovní útěk v praxi?

Vypadá jako píle. Jako pokora. Jako by sis dělala domácí úkoly. Jenže výsledek se v tvém životě neobjeví, protože úkoly řešíš z minulých životů, ne z toho svého.

Do přesně stejného sajrajtu jsem kdysi skočila taky. Čakry, makry, kyvadlo, zasvěcování, posílání světla. Tisíce hodin „práce na sobě“.

Cítila jsem se u toho hrdá, jaký kus života si zase odčišťuju. Těšila se na lepší zítřky. A pak jsem se ohlédla a zjistila, že se nezměnilo vůbec nic. Že jsem furt ve stejném bahně, akorát pěkně zavřená v ochranné bublině, aby na mě tolik nedoléhalo.

To je ono. Rituál ti nedá řešení. Dá ti anestezii. A ty si spleteš klid z anestezie s klidem z vyřešeného.

Co je duchovní obcházení?

Tohle není moje objevení. Americký psycholog a terapeut John Welwood v roce 1984 popsal jev, kterému říkal spiritual bypassing, česky duchovní obcházení. Myslel tím používání duchovních myšlenek a praxí k tomu, aby se člověk vyhnul nevyřešeným emocím a bolestným ranám. Podrobně o tom psal i ve své knize Toward a Psychology of Awakening.

Jednoduše řečeno: místo abys šla do bolesti, obejdeš ji meditací, rituálem nebo dalším kurzem. A rána zůstane, kde byla.

Jaký je rozdíl mezi spiritualitou a únikem?

Spiritualita je práce. Únik je vyhýbání se práci zabalené do duchovních slov. Spirituální žena není ta s křišťály na každé polici. Je to ta, která dělá svoji věc a stojí za sebou v reálném světě.

Já tomu říkám duchovní murár, ne ezo turista. Murár ví, co dělá, je soustředěný a chce to udělat dobře. Ezo turista sbírá zážitky, nálepky a zasvěcení a doufá, že se od toho život sám poskládá.

Rozdíl poznáš jednoduše. Zeptej se: změnilo se po tom něco v mém reálném životě?

• Vydělala jsem víc?
• Řekla jsem si o hranici?
• Odešla jsem z toho, co mi bralo energii?
• Udělala jsem krok, kterého jsem se bála?

Když je odpověď pořád ne, děláš turistiku. Ne práci. Často tě přitom nezastavuje strach sám, ale to, že před ním couváš. O tom píšu v článku nezastavuje tě strach.

Které tři mýty tě drží v bublině?

Mýtus 1: „Musím to nejdřív celé odčistit, pak teprve začnu žít“

Ne. Nikdy nebudeš „hotová“. Život se nežije až po vyčištění. Žije se teď, s tím, co v sobě zrovna neseš.

Mýtus 2: „Když nastavím správný záměr, vesmír to zařídí“

Záměr je start, ne cíl. „Chci být úspěšná“ nad kyvadlem nefunguje. Hojnost se mění krokem v realitě. Energie k tomu můžou pomoct, ale neudělají to za tebe.

Mýtus 3: „Když se mi nedaří, mám ještě málo odčištěno“

Tohle je nejzákeřnější. Drží tě to v nekonečné smyčce placení za další a další „hloubkovou práci“. Někdy ti ale nechybí další rituál. Chybí ti odvaha udělat jeden nepohodlný krok. Jak na to, rozebírám v článku jak se nebát změny.

Kdy energie opravdu pomáhají?

Nech si energie tam, kde ti reálně pomáhají zklidnit hlavu a nabrat sílu. Uklidní tě, dají ti nadhled, srovnají ti hlavu, když jedeš na dřeň. To má cenu a nezpochybňuju to. Jednoduché každodenní věci, které uměly naše babičky, popisuju v článku energetická hygiena.

Ale setbu, ten skutek, musíš do reality zasadit ty. Energie připraví půdu. Odpovědnost za to, co na ní vyroste, je tvoje. Víc o tom v článku převzít odpovědnost za svou spokojenost.

Pamatuj: čím je to pohodlnější, tím je to obvykle nefunkčnější.

Časté otázky o čištění minulých životů

Takže energie a ezoterika vůbec nefungují?

Podle mé zkušenosti fungují jako podpora. Zklidní tě a dají ti sílu. Nefungují jako náhrada za rozhodnutí a činy. Problém je, když je používáš, aby ses nemusela hnout.

Jak poznám, že utíkám do „práce na sobě“?

Podle výsledku. Když děláš rok jeden kurz za druhým a v reálném životě se nic konkrétního nezměnilo, není to práce na sobě. Je to hobby, které tě uklidňuje.

Musím věřit na ezo, aby mi to pomohlo?

Nemusíš. Čemu věříš, podle toho jednáš. To platí, ať jsi spirituální, nebo úplný skeptik.

Není tvrdé takhle shazovat něčích pět let práce?

Není to shazování. Je to nabídnutá ruka. Ta žena nepromarnila pět let, protože je hloupá. Ale protože jí nikdo neřekl na rovinu, kde se to láme.

Reálná práce, po které je něco vidět

Skutečná změna nepřichází z toho, kolik toho odčistíš. Přichází z toho, kolik si dovolíš doopravdy žít. Jestli se roky točíš v kruhu a chceš konečně přenést energii do reálné změny, podívej se na program Tvé zářivé já. Ne bublina. Práce, po které je v životě něco vidět.

Zdroje

• Welwood, J.: Toward a Psychology of Awakening: Buddhism, Psychotherapy, and the Path of Personal and Spiritual Transformation. Shambhala, 2000.

Autorka: Jana Popelka, mentorka a terapeutka, autorka metody lemrologie. S energiemi pracuje dvacet let a učí ženy, jak z nich udělat krok v reálném životě.