Vnitřní role jsou dílčí části osobnosti, které v nás žijí a rozhodují za nás víc, než si připouštíme. Patří k nim vnitřní dítě, vnitřní kritik, oběť, zachránce, hodná holka, vnitřní podnikatel a vnitřní soudce. Každá má svůj hlas, potřeby a cíl. Nejde je umlčet, ale dá se s nimi domluvit, aby táhly s tebou.
Ve stručnosti
- V každém z nás žije víc vnitřních postav, ne jen vnitřní dítě.
- Archetyp je obecný vzorec, vnitřní role je jeho podoba u tebe.
- S částmi osobnosti pracuje i terapie IFS Richarda Schwartze.
- Každá role tě před něčím chrání. Zjisti před čím.
- Role se nevyhání, s rolí se domlouvá.
O vnitřním dítěti jsi nejspíš už slyšela. Ta dětská radost v nás, o kterou je dobré se starat, povídat si s ní v lehkých meditacích, brát ji za ručičku. Možná víš i o vnitřním mágovi, který dodává sílu myšlenkám.
Ale věděla jsi, že těch vnitřních postav je v tobě daleko víc?
Zkus se na chvíli zastavit a zamyslet, kolik různých rolí za den odehraješ. Matka. Šéfová. Dcera. Partnerka. Zaměstnankyně. Kamarádka. A teď to důležité: každá z těch rolí má v hloubce svůj vnitřní archetyp. Svůj hlas. Svoje priority. A ty se ne vždycky shodují s tím, co chceš ty vědomě.
Jaký je rozdíl mezi vnitřní rolí a archetypem?
Než půjdeme dál, ať v tom nemáš guláš. Archetyp je univerzální vzorec, vnitřní postava, kterou v nějaké podobě nosí v sobě každý člověk. Vnitřní dítě má každý. Vnitřního kritika taky.
Vnitřní role je konkrétní podoba, kterou ten archetyp dostal zrovna u tebe. Tvoje hodná holka mluví jinak než hodná holka tvojí kamarádky, i když je to tentýž archetyp.
V tomhle článku ta slova používám jako synonyma, protože v praxi jde o totéž: o postavy uvnitř tebe, se kterými se buď dohodneš, nebo ti budou házet klacky pod nohy. Klacky pod nohy jsou drobné sabotáže, kterými si sama, bez vědomého úmyslu, komplikuješ cestu.
Je práce s vnitřními rolemi jen esoterika?
Není. Myšlenka, že lidská psychika se skládá z víc částí, má místo i v terapii. Americký terapeut Richard Schwartz na ní postavil přístup Internal Family Systems (IFS), který popsal v knize Internal Family Systems Therapy v roce 1995. Podle něj v nás žijí části, které se snaží chránit nás před bolestí, a ty pak řídí naše chování, aniž bychom o tom věděli. Cílem není se jich zbavit, ale aby je vedlo naše klidné, vědomé já.
Já s rolemi pracuju po svém, metodou lemrologie. Ale princip je stejný: ty části nejsou nepřátelé. Jen nevědí, kam jdeš.
Jaké máme vnitřní role? 7 nejčastějších
Nečti to jako diagnózu. Čti to jako seznámení s tím, koho to vlastně v sobě nosíš.
- Vnitřní dítě: radost, hravost, zvědavost a zranitelnost v tobě. Když je nasycené, máš lehkost a chuť do života. Když je odstrčené, cítíš se prázdná i přes splněné povinnosti.
- Vnitřní kritik: hlas, který hodnotí, srovnává a říká „to nestačí“. V malé dávce tě posouvá. Když převezme otěže, přijde pocit „nejsem dost dobrá“ a sebehodnota jde ke dnu.
- Vnitřní oběť: role, která za všechno viní okolnosti, druhé a osud. Dává krátkodobou úlevu („za nic nemůžu“), ale bere ti moc cokoli změnit. Víc v článku o roli oběti.
- Vnitřní zachránce: pořád někoho spasí, řeší cizí problémy a zapomíná na sebe. Tváří se jako dobrota, často je to útěk od vlastního života. Rozebírám ho v článku o syndromu zachránce.
- Hodná holka: přizpůsobuje se, podřizuje a polyká vlastní názor, aby ji měl někdo rád. Tváří se jako slušnost, ve skutečnosti ti potichu krade život. Celá v článku proč je tvoje hodná holka tvůj největší nepřítel.
- Vnitřní podnikatel nebo zaměstnanec: role kolem práce a peněz. Myslíš si, že je v pořádku. A přitom se tu často skrývá finanční lemra, která ti brání říct si o vlastní cenu.
- Vnitřní soudce: přísný správce pravidel „co se smí a co se sluší“. Hlídá, abys nevybočila z řady. Bývá zděděný po rodičích a po společnosti, ne tvůj vlastní.
Lemra je můj výraz pro tu část tebe, co tě stahuje do pohodlí, výmluv a malosti. Sabotérka, která se tváří, že tě chrání.
Proč se vyplatí podívat se na role zblízka?
Některé role jsou v pohodě. Rozumí tomu, kam v životě jdeš, a táhnou s tebou za jeden provaz. Těm stačí poděkovat a přijmout je.
Pak jsou ale role, o kterých si myslíš, že jsou v pořádku. Třeba ten vnitřní podnikatel. Podnikáš, pracuješ, máš cíle, tak proč se tím zabývat? A pak se na ni podíváš zblízka a možná zíráš, jaká kreatura na tebe z hloubky vykoukne. Protože nese starý záznam z podvědomí a tam občas bývají pěkné jobovky.
Příklad z praxe: žena, která tvrdě dře a nikdy nemá peníze. Vědomě chce vydělávat. Ale její vnitřní podnikatel nese záznam z dětství „o penězích se nemluví, bohatí jsou nafoukaní“. A tak potichu sabotuje každou příležitost. Není to smůla. Je to role, se kterou si nikdo nepromluvil. Víc o tom v článku strach z podnikání: co ženy doopravdy brzdí.
Jak pracovat s vnitřními rolemi: 5 kroků
Tohle není o tom roli umlčet nebo vyhnat. To nejde a ani to nechceš. Je to o tom domluvit se. Ber to jako vnitřní teambuilding.
- Pojmenuj roli. Všimni si, která postava zrovna mluví. „Tohle je můj kritik.“ „Tohle je moje oběť.“ Už tím ji vytáhneš z mlhy na světlo.
- Vyslechni, co chce. Každá role tě před něčím chrání. Kritik před selháním. Oběť před odpovědností. Zeptej se: před čím mě chráníš?
- Vysvětli jí svoje cíle. Mluv s ní jako s živým člověkem. Řekni jí, kam jdeš a proč.
- Najdi kompromis. Hledej řešení, ve kterém je spokojená ona i ty. Aby všichni uvnitř táhli za jeden provaz.
- Přijmi ji zpátky do celku. Když táhne s tebou, z protivníka se stane spojenec.
Někdy se role nechce ukázat. To se stává. Tady bývá užitečné nezůstat na to sama, protože společně se to dá odemknout a ty se konečně staneš režisérkou svého života.
Jaké cvičení s rolemi můžu udělat hned?
Vezmi papír a napiš si všechny role, které v životě hraješ. A vedle nich role, o kterých si myslíš, že bys hrát měla. Ten druhý sloupec je často zlatý důl. Najdeš tam soudce a hodnou holku, kteří ti diktují život podle cizích not.
Pak si vyber tu jednu, která tě nejvíc brzdí, a začni s ní mluvit. Čím víc svých rolí znáš, tím míň tě řídí potají. To je rozdíl mezi životem, který se ti děje, a životem, který tvoříš.
Časté otázky o vnitřních rolích
Co jsou vnitřní role?
Dílčí části osobnosti, třeba vnitřní dítě, kritik, oběť, zachránce nebo podnikatel. Každá má své potřeby a hlas a často rozhoduje dřív, než si to vědomě uvědomíš.
Jaké jsou nejčastější vnitřní role?
Vnitřní dítě, vnitřní kritik, oběť, zachránce, hodná holka, vnitřní podnikatel a vnitřní soudce. Většina lidí jich v sobě nese několik zároveň.
Jak pracovat s vnitřními rolemi?
Pojmenuj roli, vyslechni, před čím tě chrání, vysvětli jí své cíle a najdi kompromis. Role nejde umlčet, jde se s ní jen domluvit.
Která vnitřní role škodí nejvíc?
Nejčastěji role oběti, protože ti potichu bere moc cokoli změnit. Proto se vyplatí poznat ji jako první.
Chceš přestat rolím sloužit a začít je vést?
Jestli v sobě poznáváš roli oběti, hodné holky nebo kritika a cítíš, že je čas převzít velení, podívej se na program Tvé zářivé já. Je o cestě od vnitřní oběti k ženě, která ví, co chce, a umí si o to říct.
Zdroje
- Schwartz, R. C.: Internal Family Systems Therapy. Guilford Press, 1995.
Autorka: Jana Popelka, mentorka a terapeutka, autorka metody lemrologie. S ženami pracuje na tom, aby jejich vnitřní role táhly za jeden provaz.
