Klid nenajdeš tím, že odtud odjedeš. Ale tím, že se vrátíš

Jak najít vnitřní klid? Ne odjezdem, novou prací ani zavřenými dveřmi, ale návratem do přítomnosti. Klid z dovolené vydrží pár dní, protože hlava jede s tebou. Skutečný klid vzniká ve chvíli, kdy jsi myšlenkami tam, kde je tvoje tělo. Začni tím, že si během dne všimneš, kde právě jsi.

Většinu dne nejsi tady. A pak se divíš, že ti není dobře.

Proč mi ani po dovolené není líp?

Protože klid, který si přivezeš, vydrží tak týden. Pak jsi zpátky ve stejné hlavě, ze které jsi utekla. A ta jela celou dovolenou s tebou.

Můžeš odjet na druhý konec světa a pořád budeš přemílat ten samý hovor, tu samou obavu, ten samý seznam úkolů. Kufr sis nechala doma, ale hlavu sis vzala.

Klid není místo, kam se dojede. Je to stav, do kterého se vracíš.

Jak často jsou lidé myšlenkami jinde?

Mnohem častěji, než si myslíme. Psychologové Matthew Killingsworth a Daniel Gilbert z Harvardu se přes aplikaci v telefonu v náhodných chvílích ptali 2 250 dospělých, co právě dělají, na co myslí a jak se cítí. Výsledek? Lidé byli myšlenkami jinde v 46,9 % případů. Skoro polovinu bdělého času.

A ještě jedna věc: když jim mysl bloudila, byli v průměru méně šťastní, než když byli u toho, co dělali. Autoři to shrnuli do názvu studie: bloudící mysl je nešťastná mysl.

Kde se vnitřní klid vlastně bere?

Úzkosti si často taháme z budoucnosti. Smutek a výčitky z minulosti. A klid? Ten roste jenom tady a teď. Nikde jinde neexistuje.

Když jedeš na autopilota, jsi buď v tom, co bylo, nebo v tom, co bude. V přítomnosti nejsi skoro nikdy. A přitom přítomnost je jediné místo, kde se dá cokoliv ovlivnit, i to, jak se cítíš.

Mozek nemá určovat, jak se cítíš. To určuješ ty jemu. Jenže když mu nikdy nevezmeš otěže, jede si po svém. A táhne tě tam, kde klid nikdy nebyl a nebude. Jak z autopilota vystoupit, rozebírám v článku život v přítomnosti.

Co znamená „vrátit se k sobě“?

Znamená to být přítomná. Fyzicky i myšlenkami na stejném místě. Cítit vodu na rukou, když myješ nádobí. Slyšet, co ti dítě doopravdy říká, a neodpovídat automaticky přes rameno.

Dokud nejsi přítomná sama u sebe, nemůžeš být přítomná ani u nikoho druhého. A ten rozdíl doma pozná každý. Partner. Děti. Poznají, jestli tam s nimi opravdu jsi, nebo jen tvoje tělo.

Návrat k sobě není další úkol na seznam. Je to opak úkolu. Je to chvíle, kdy přestaneš být všude a jsi konečně někde.

Jak zjistit, jak často jsem vůbec tady?

Zkus jednoduchou věc. Nastav si budík na každou hodinu. Až zazvoní, zeptej se sama sebe: kde jsem teď byla myšlenkama? V minulosti? V budoucnosti? Nebo fakt tady?

U většiny žen, se kterými pracuju, je výsledek nemilosrdný. V přítomnosti byly za celý den sotva pár minut. Zbytek jednu nohu v tom, co bylo, druhou v tom, co má přijít.

Není to o tom se za to bičovat. Je to o tom si toho všimnout. Všímavost je první krok. Bez ní jedeš dál naslepo. Co tě drží mimo přítomnost, často prozradí výmluvy, které si říkáš. Najdeš je v článku proč nejsem šťastný.

Nepotřebuju spíš pořádně vypnout a odpočinout?

Odpočinek potřebuješ taky. Ale zaměňujeme dvě věci. Útěk a odpočinek nejsou totéž.

• Útěk je „hlavně pryč odtud“. Na pár dní tě otupí.
• Odpočinek je „konečně tady a v klidu“. Naplní tě.

Skutečný odpočinek přichází jen tehdy, když jsi přítomná, protože jen přítomná mysl si dokáže odpočinout. Proto se z dovolené vracíš unavená. Nikdy jsi doopravdy nebyla tam, kde jsi byla.

Jestli jsi vyčerpaná tak, že nepomáhá ani spánek, podívej se na článek emoční vyčerpání a na 8 tipů, jak zvládat stres. Když úzkost, smutek nebo nespavost trvají týdny, patří na řadu lékař.

Časté otázky o vnitřním klidu

Proč mi není dobře, i když mám všechno zařízené?

Vnější pořádek nezaručí vnitřní klid. Když jsi myšlenkami pořád v minulosti nebo budoucnosti, tělo je ve stresu, i když se navenek nic neděje.

Pomůže mi změna práce nebo stěhování?

Uleví jen dočasně, pokud si s sebou vezmeš stejné myšlení. Napřed se vyplatí srovnat vnitřek, jinak si stejnou situaci postavíš znovu, jen jinde.

Jak zůstat v přítomnosti, když mám milion úkolů?

Nemusíš být přítomná pořád. Stačí si toho začít všímat. Budík jednou za hodinu a jedna otázka: kde teď jsem?

Je normální, že jsem v přítomnosti jen chvilku denně?

Je to velmi časté. Výzkum ukazuje, že lidé jsou myšlenkami jinde skoro polovinu času. Není to selhání, je to zvyk. A zvyk se dá přetrénovat.

Chceš mít klid v hlavě i doma?

Jestli máš hlavu pořád plnou a klid ti vydrží jen do pondělí, pusť si záznam mého workshopu A mám toho dost!. Za jeden večer si ujasníš, co tě vysává, a odneseš si první věc, kterou změníš hned zítra.

Zdroje

• Killingsworth, M. A., Gilbert, D. T.: A Wandering Mind Is an Unhappy Mind. Science, 2010. doi.org/10.1126/science.1192439

Autorka: Jana Popelka, mentorka a terapeutka, autorka metody lemrologie. Pomáhá ženám najít klid v hlavě bez útěku od vlastního života.